Váš prehliadač nie je podporovaný. Odporúčame použiť najnovší Chrome, Firefox alebo Safari.

Kontakt pro novináře

  • press​@​ulozto.cz
  • tel.: +420 725 228 192

Často kladené otázky:

Reakce na tiskovou zprávu společnosti CinemArt z dne 26.4.2021

Je politováníhodné, jakým způsobem Cinemart manipulativně spojuje kauzu zamítnutého předběžného opatření se dnem duševního vlastnictví. Je otázkou, zda se Cinemart přihlásí i dne 17. května, na který připadá Světový den informační společnosti. Tímto dnem chce OSN zvýšit přístup k informacím prostřednictvím internetu a výslovně vyzdvihuje jednu z největších předností internetu - svobodné sdílení informací. Bylo by krásné, pokud by Cinemart alespoň v tento den dokázal odhlédnout od svého čistě komerčního zájmu.

Společnost Ulož.to žádá náhradu škody z toho důvodu, že se Cinemart svévolně rozhodl požádat soud o předběžné opatření, což je zcela výjimečný prostředek, který zasahuje do práv protistrany s okamžitou platností, přičemž, na rozdíl od soudního procesu, nemá protistrana šanci se bránit předem. Může jen reagovat a argumentovat až zpětně. Z toho důvodu by tento krok měl být využíván jen v krajních případech. Jeho využití v tomto případě je zcela na zodpovědnosti Cinemartu, který na sebe tímto kontroverzním rozhodnutím bral i riziko následné náhrady škody. Zákon na případnou náhradu způsobené škody pamatuje i tím, že se v tomto případě byl Cinemart povinen soudu složit nemalou finanční jistinu.

Ve snaze vyhovět požadavku soudu na předběžné opatření musela společnost Ulož.to okamžite najmout externí agenturu, která po dobu 4 měsíců třídila soubory obsahující slovo „šarlatán“. Tento proces byl realizován lidmi a běžel nonstop. Představa, že tuto činnost jednoduše zastane software, je zcela naivní a nereálná. Dosud neexistuje software, který by něco podobného dokázal bez drtivého dopadu na bezproblémový obsah (overblocking) a zohlednil všechny výjimky v autorském zákoně uvedené. Zároveň je třeba připomenout, že předběžné opatření nedávalo žádnou časovou rezervu pro stažení potencionálně závadných souborů. Soubory se na cloudovém úložišti nesměly objevit, proto bylo nezbytné provádět kontrolu nonstop 24/7 a bylo nutné tuto kontrolu zavést okamžitě po doručení rozhodutí soudu v prosinci.

Výše námi požadované náhrady je pak dána komplikovaností procesu individuálního posuzování jednotlivých souborů a řešení všech výjimek z autorského zákona. Navíc daný stav trval 4 měsíce, než soud uznal neoprávněnost tohoto požadavku a předběžné opatření zrušil, čímž náklady na dodržování předběžného opatření takto narostly. Náklady jsou vysoké, ale bylo to rozhodnutí Cinemartu tento výjimečný prostředek použít a toto riziko nést. Tento prostředek lze srovnat s exekucemi, které při nesprávném použití také způsobují vysoké škody.

Ulož.to vyhrálo soud o cenzuru slova šarlatán,
předběžné opatření vyžadované CinemArtem je zrušeno.

Společnost Ulož.to cloud a.s. uspěla u Vrchního soudu s odvoláním proti předběžnému opatření, o které na začátku prosince požádala společnost CinemArt, a.s.  

Předběžné opatření ukládalo cloudové službě Ulož.to zajistit nedostupnost souborů, jejichž název obsahuje slovo "šarlatán" a stejnojmenné audiovizuální dílo. Ulož.to samozřejmě nařízenou povinnost respektovalo. 

„Problém je v tom, že slovo šarlatán není jen film Šarlatán. Plošné cenzurování tohoto slova by postihlo i množství obsahu, který žádná pravidla neporušuje, a omezilo by tak svobodu celé řady uživatelů internetu. Abychom předběžnému opatření vyhověli a zároveň chránili legitimní obsah našich uživatelů, museli jsme najmout externí agenturu. Ta, skrze funkci vyhledávání, hledala soubory, které mají slovo Šarlatán v názvu, a následně posuzovala, zda jde či nejde o předmětné audiovizuální dílo. Tento proces musel fungovat nepřetržitě po dobu několika měsíců. Tyto nesmyslné náklady budeme po CinemArtu požadovat zpět. Byla odeslána predžalobní výzva a obáváme se, že budeme muset i podat žalobu,“ vysvětluje mediální zástupce Ulož.to cloud a.s. Tadeáš Novák. 

Jsme rádi, že ústavou zaručené právo na svobodu slova je v českém právním systému stále ještě důležitou hodnotou, kterou nelze svévolně omezovat. Tento typ požadavku, s přesunutím odpovědnosti z uživatelů na provozovatele cloudových služeb a platforem pro sdílení obsahu, by v důsledku dopadl i na všechny podobné platformy pro sdílení obsahu, včetně sociálních sítí, jako je např. Facebook, YouTube, TikTok, a stal by se začátkem cenzury a koncem svobodného internetu.  

“Vyhráli jsme u Vrchního soudu ohledně předběžného opatření a věřím, že vyhrajeme i soudní řízení ve věci samé,” říká Jan Krabec, právní zástupce Ulož.to cloud a.s.

Jaký je výsledek soudního sporu DILIA vs. Ulož.to? Prohrálo Ulož.to soudní spor? Stručně, prosím.

Ulož.to ve sporu s agenturou DILIA uspělo z 99.8%

V často citovaném sporu se agentura DILIA dožadovala obecného filtrování celého katalogu všech svých zhruba 235 tisíc zastupovaných děl Soudem bylo přiznáno, a to pouze za velice konkrétních podmínek, filtrování pouze 6ti děl ze 235 tisíc.
Ve sporu s agenturou DILIA tedy Ulož.to vyhrálo z 99.8%.

Soud tímto také potvrdil, že Ulož.to funguje zcela korektně v rámci aktuálně platné legislativy a soud potvrdil, že Ulož.to neporušuje žádné platné zákony a odmítl veškerá tvrzení DILIA o údajné nelegalnosti celé služby.

Existuje riziko, že další soudní spory dovolí rozšířit požadavky na konkrétní soubory na celé statisícové (nebo milionové, v případě hudebních služeb jako Spotify) katalogy děl. V případě fotografií by pak hrozila cenzura i každé fotografie Karlova mostu jen proto, že podobnou fotografii již nafotil nějaký profesionální fotograf.
Proti tomuto riziku faktické cenzury však budeme bojovat v dovolacím řízení a využijeme všechny možné právní prostředky na to, abychom ochránili svobodu na internetu.

Mužete, prosím, podrobně popsat výsledek soudního sporu DILIA vs. Ulož.to?

Ulož.to ve sporu s agenturou DILIA uspělo z 99.8%

Agentura DILA se dožadovala obecného filtrování celého katalogu autorských děl agenturou zastupovaných autorů. DILIA v roce 2018 zastupovala 12 tisíc autorů (dle výroční zprávy), což dělá řádově 235 tisíc autorských děl (seznam konkrétních děl není veřejně dostupný, podobně jako u katalogu nechvalně proslulé OSA). Soudem bylo přiznáno, za velice konkrétních podmínek, filtrování pouze 6ti děl.

Ve sporu s agenturou DILIA tedy Ulož.to uspělo z 99.8% - agentuře DILIA byl přiznán konkrétní stupeň ochrany pro 6 děl z 235 tisíc.

Na ochraně autorského práva samozřejmě není nic špatného, problém je však způsob jejich ochrany, kterého se DILIA dožadovala. Mluvila o abstraktních "autorských dílech" a nikoliv o souborech. To, například, v případě Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí, znamená nejen filmovou adaptaci díla, ale i knihu, scénář k filmu, scénář divadelní hry nebo i její záznam (jak audioknihu tak audiovizuální záznam), a dokonce i povídku na motivy tohoto díla. Autorským zákonem je samozřejmě za autorské dílo považována i jakákoliv větší část díla (tedy cokoliv, co není dostatečně stručná citace).

Agentura DILIA totiž zastupuje díla (viz výroční zpráva) literární, vědecká, kartografická, dramatická, hudebně–dramatická, choreografická, pantomimická, audiovizuální, scénickou hudba či autory českého znění zahraničních audiovizuálních děl.
Každému základně technicky gramotnému člověku je okamžitě jasné, že není nijak možné identifikovat takto abstraktně definovaná "autorská díla". Ostatně je to obtížné i pro člověka - identifikovat jakoukoliv část například Cimrmanovy hry dokáží jen opravdoví znalci. Pro počítačový algoritmus je pak nemožné rozpoznat divadelní dramatizaci knihy od filmové zpracování nebo knižní předlohy. DILIA tedy soudně požadovala věci, které jsou za současného stavu technologií nemožné (ostatně i za budoucího stavu technologií - nejsmělejší odhady vzniku silné umělé inteligence jsou 30 nebo více let vývoje).
Soud tedy pochopil absurditu takto obecných požadavků (v zákoně popsané jako "obecný dohled") a agentuře DILIA je zamítl.

Soud DILIA přiznal pouze velice konkrétní požadavek na kontrolu dostupnosti šesti děl, ve vyhledávání Ulož.to, a to pouze pokud jsou dostupné pod konkrétním názvem filmu a v souborech s konkrétními příponami (.avi, .mkv, .mk3d, .mks, mp4, .m4a, .m4p, .m4b, .m4r, .m4v, .mpg, .ogv, .oga, .ogx, .ogg, .spx,.wmv). Je zřejmé, že je to velice odlišné tvrzení od původního "zabraňte jakémukoliv šíření celého našeho katalogu 235 tisíc děl".

Výsledkem soudního sporu je tedy potvrzení, že již není možné požadovat, v zákoně ostatně explicitně zakázaného, obecného dohledu a nelze již ani spekulovat o obecném "zabránění šíření autorských děl" - tedy autorských děl v celé obecnosti. Vlastníci autorských práv tedy musí specifikovat své požadavky konkrétně, nejlépe s ohledem i na konkrétní digitální reprezentaci autorského díla.

Soud také potvrdil, že Ulož.to funguje v rámcí platné legislativy a odmítl věškerá tvrzení DILIA o údajné nelegalnosti celé služby.
Celý rozsudek vnímáme jako precedent, který zabraňuje obecné cenzuře všech služeb postavených na uživatelském obsahu.

Riziko spočívá pouze v přiznání možnosti identifikace díla podle názvu souboru a dalších nekonzistentních požadavcích na technické parametry díla. Tímto způsobem je teoreticky možné požadovat ochranu "konkrétního" ale velice rozsáhlého seznamu autorských děl. Například hudební streamovací služba Spotify má v katalogu 20 milionů děl. Pokud by, teoreticky, v nějakém dalším (i když nepravděpodobném) sporu, podobně rozsáhlá služba požadovala ochranu "konkrétních" děl podle názvu. A soud jí to v nějakém dalším soudním sporu přiznal, je možno požadovat cenzuru obrovského množství audio záznamů. Ano, v tomto případě je již možné mluvit o cenzuře. Protože v názvech 20 milionů hudebních skladeb lze určitě najít skladbu, jejíž název je prakticky každé podstatné jméno. Nebylo by pak možné, bez stanoviska "cenzora", sdílet nahrávku pojmenovanou názvem jakéhokoliv hudební skladby. Tedy například vaši nahrávku Sestra.mp3 by musel kontrolovat před zveřejněním nějaký “cenzor”, zda neobsahuje skladbu kapely Psí vojáci, Very Behanevy, skupiny Percolator, Homespun, Kittchen nebo stovek dalších. V případě fotografií a obrázků (což jsou také autorská díla) je situace ještě horší. Ve fotobankách existuje nepočítaně fotografií s názvem Karlův most. I pro zkušeného odborníka je obtížné rozpoznat záběr z fotobanky od amatérské, avšak díky chytrým telefonům velice kvalitní fotografie Karlova mostu. Takových fotografií ve fotobankách jsou tisíce a fotografií Karlova mostu na sociálních sítích jako Facebook nebo Instagram mohou být miliony.
A právě zde vidíme nebezpečný precedent, který by mohl vést k cenzuře internetu a omezení svobody projevu, kterou si nikdo nepřeje.
Věříme však, že dovolací soud, a případně i Ústavní soud, takovémuto riziku zabrání a uděláme vše, co bude v našich silách, na obranu svobody slova před extenzivním výkladem autorského zákona vedoucího k cenzuře internetu.
Můžete s námi počítat, jsme na vaší straně.

Vyjádření Ulož.to cloud a.s. k předběžnému rozhodnutí soudu týkajícímu se povinnosti zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování digitálních souborů obsahujících záznam filmu Šarlatán:

Ano, takové předběžné rozhodnutí aktuálně existuje. Nicméně nejedná se o precedentní či jinak přelomové rozhodnutí, jak je uváděno v některých médiích. Jedná se o prvoinstanční rozhodnutí dočasného charakteru, které je předběžně vykonatelné. Především ale jde o opatření, které je poměrně jednoduché v našem právním řádu získat, obzvlášť v ne tak často prosouzených případech, jako je poskytování hostingových služeb. V tomto případě rozhodnutí soudu o předběžném opatření obsahuje zásadní nedostatky, které jsme blíže rozepsali v rámci námi podaného odvolání. Jelikož se ve věci předběžných opatření rozhoduje obvykle do dvou měsíců, očekáváme, že opatření bude zrušeno zhruba na přelomu ledna a února.

Na tomto místě je třeba upozornit, že předběžné opatření bylo vydáno navzdory zcela jednoznačnému znění zákona, který výslovně uvádí, že poskytovatelé hostingových služeb (jako jsme právě my) nejsou povinni dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací. Z tohoto důvodu považujeme předběžné opatření za výslovně protizákonné.

Jde opravdu o významný precedent?

O precedentní rozhodnutí bez dalšího nejde, jedná se pouze o senzacechtivé označení ze strany společnosti CinemArt s.r.o. K jakémukoliv rozhodnutí precedentního charakteru vede dlouhá cesta a samotné předběžné opatření není ani první ale spíše nultý krok. Nejedná se totiž o rozhodnutí ve věci samé, naopak, jako podmínka platnosti předběžného opatření bylo společnosti CinemArt s.r.o. uloženo podat žalobu v této věci. Mohou nastat dva případy:

1. Pokud tato žaloba nebude podána do 30ti dnů (tedy do 7.1.2021), bude předběžné opatření automaticky zrušeno a společnost Ulož.to cloud a.s. může požadovat po společnosti CinemArt s.r.o. náhradu škody, která nám v důsledku předběžného opatření vznikla.

2. Pokud tato žaloba bude podána, a Vrchní soud v Praze jako soud odvolací začne projednávat odvolání společnosti Ulož.to cloud a.s. proti předběžnému opatření. Vzhledem k množství nedostatků v předběžném opatření, očekáváme jeho zrušení na přelomu ledna a února. I v tomto případě může společnost Ulož.to cloud a.s. může požadovat po společnosti CinemArt s.r.o. náhradu škody, která nám v důsledku předběžného opatření vznikla.

Pokud tedy CinemArt s.r.o. žalobu podá jak jim soud nařídil, proběhne běžné řízení ve věci samé před soudem. Po rozhodnutí soudu prvního stupně bude možnost odvolání, pokud se jakákoliv z stran sporu odvolá, nebude rozsudek pravomocný (tedy v podstatě nezávazný a nezakládající jakékoliv povinnosti) a spor bude projednáván u odvolacího soudu. až po vynesení rozsudku u odvolacího soudu lze mluvit o pravomocném rozhodnutí, pokud tedy soud druhého stupně věc nevrátí soudu prvního stupně k dalšímu projednání,což by se do jisté miry dalo označit za "restart" celého sporu. A až podle přesné formulace tohoto rozhodnutí lze začít uvažovat o tom zda jde nebo nejde o precedentní rozhodnutí. Do té doby se jedná o předběžné opatření vydané výlučně na základě návrhu a tvrzení společnosti CinemArt, kdy my jsme nedostali možnost se řízení účastnit.

Nutno závěrem zdůraznit, že vzhledem k tomu, že předběžné opatření nařizuje činnost (tj. Dohled na obsah přenášených nebo ukládaných informací), o které zákon výslovně uvádí, že ji poskytovatel hostingových služeb dělat nemusí, tak předběžné opatření považujeme za zjevně nezákonné a očekáváme jeho zrušení.

Proč Ulož.to omezujete počty dotazů na vyhledávání? Je to záměr, jak komplikovat DILIA situaci?

Není pravda, že omezujeme záměrně požadavky, které vytváří DILIA. Systém ochrany serveru proti hackerským útokům (DDoS) vyhodnocuje každý požadavek na systém, a pokud se mu jeví nebezpečný, požaduje po uživateli ověření, zda jde o skutečného člověka. Cílem je ověřit, zda nejde o robotický hackerský útok. K tomu používáme celou řadu nástrojů, včetně nástrojů třetích stran. Stejným způsobem své servery chrání každá větší služba a jde o standardní technologii a doporučovanou praxi. Například i vyhledávač společnosti Google chrání službu vyhledávání stejným způsobem jako Ulož.to - po určitém počtu požadavků je nutné vyplnit „recaptcha“ ochranu.

Jde tedy o naprosto standardní opatření proti hackerským DDoS útokům, ke kterým může dojít a dochází. Například webová stránka statistického úřadu  volby.cz byla v době voleb pod útokem hackerů a byla díky tomu několik hodin nedostupná. A to je přesně situace, které se každá větší internetová služba snaží předejít. - více viz https://en.wikipedia.org/wiki/Denial-of-service_attack#Defense_techniques